Na soudy jako takové, bude dozírat Tribunál
A) Obecní soudy – tento post zastává většinou starosta, či osoba zvolená radou města (tzv. městský soudce). Tento soud má pravomoc rozhodnout v lehčích případech - do tří let vězení. Pravomoc obecního soudu je pouze na území obce (+ samozřejmě místně příslušné polnosti či lesy).
B) Vrchní soudy – soud stanovený šlechticem na daném území. Tento soud má pravomoc odsoudit každého obyčejného člověka či podat návrh Tribunálu na soud s nižším šlechticem. Trest smrti musí vždy schválit místně příslušný šlechtic.
C) Jednotliví členové soudního Tribunálu mohou soudit nižší šlechtice, ovšem rozsudek pronáší dohromady. Dozírají na spravedlnost soudů nižší instance a navrhují králi případy k přešetření. Jednotliví členové Tribunálu mají pravomoc neomezenou na území Lakrisu, pokud ovšem uskuteční soud s poddaným šlechtice na jeho území, vždy ho musí o rozsudku zpravit. Trest smrti musí tento šlechtic schválit.
D) Tribunál jako celek může vést vyšetřování (ne vynést rozsudek) proti vyšším šlechticům. Tribunál jako celek pronáší rozsudek proti nižším šlechticům (právo odebrat titul má jen král). Tribunál jako celek je poslední instancí, kam se může obyčejný člověk (ne šlechtic) odvolat. Král může, ale nemusí, další odvolání reflektovat a poslední rozsudek pronést sám.
A) Zákoník - Bude vydán zákoník země Lakriské, kde budou vyjmenovány základní zločiny či přestupky. Taktéž bude vydána listina zaručující každému jeho nezpochybnitelná práva a svobody. Tyto nemohou být nikdy omezovány či rušeny.
B) Zvykové právo – každý šlechtic má právo na svém území přidat k zákoníku další dodatky. Týká se to zejména různých zvyků lidí z různých krajů (například Vraní Oko by si mohl doplnit poražení stromu – trest useknutí prstu (či ruky)). Všechny tyto dodatky musí nejdříve schválit panovník (včetně doporučených trestů) a budou veřejně vyhlášeny (stejně jako zákoník).
C) Výše trestu bude záležet na závažnosti přečinu, případném opakování či jiných okolnostech konkrétního případu (např. kluk, který z hladu ukradne chléb nebude mít stejný trest jako známý chmaták a zloděj po krádeži měšce ctihodného měšťana). Základní rozdělení trestů bude uvedeno v Zákoníku. Každý šlechtic má svrchované právo milosti či snížení trestu na svém území.
D) Pokud se soudce nerozhodne jinak, jsou všechny soudy veřejné.
III. Poplatky za soudní řízení
A) Pro podání žaloby k Obecnímu soudu (I. D) je nutné složení kauce 3 zl. Pokud se prokáže vina obžalovaného, kauce se vrací žalobci a povinnost zaplatit tento poplatek přechází na viníka.
B) Pro odvolání či podání žaloby k Vrchnímu soudu (I. C) je třeba složit poplatek 1 rzl. Pokud se prokáže vina obžalovaného, kauce se vrací žalobci a povinnost zaplatit tento poplatek přechází na viníka. Pokud se prokáže oprávněnost odvolání, povinnost přechází na předchozí soud !
C) Pro podání žaloby nebo odvolání k Soudnímu Tribunálu (I. A+B) je třeba složit poplatek 3 rzl. Pokud se prokáže vina obžalovaného, kauce se vrací žalobci a povinnost zaplatit tento poplatek přechází na viníka. Pokud se prokáže oprávněnost odvolání, povinnost přechází na předchozí soud !
D) Při podání odvolání ke králi, nebo pokud se král rozhodne zúčastnit aktivně soudu, poplatek se neplatí (král ho může zahrnout do rozsudku).
A) Král má právo zúčastnit se jakéhokoliv soudu.
B) Král má právo převzít řízení jakéhokoliv soudu.
C) Král má povinnost vést soudní řízení s vyšším šlechticem.
D) Král jmenuje soudce Tribunálu.
E) Jen král může odejmout šlechtici titul.
F) Král má právo zrušit rozsudek či udělit milost.